Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sedlničtí z Choltic

6. 6. 2010

Soubor:WpSedlnitzky.jpg Za jejich kolébku se pokládá obec Choltice na Chrudimsku, podle níž se psali již od 14. stol. Nosili erb Benešoviců - stříbrnou zavinutou střelu na červeném štítě. Panský stav pro Království české jim byl potvrzen v Praze 8. 9. 1546, říšský hraběcí stav ve Vídni 16. 9. 1695. Ještě ve 14. století přesídlili na severní Moravu, kde na Novojičínsku získali r.1436 Sedlnici, jejíž název pak přešel do rodového jména.

Po přijetí do panského stavu zastávali již v 16. stol jednotliví členové rodu různé zemské úřady, na Opavsku tradičně úřad zemského sudího. Albrecht Sedlnický z Choltic na Bartošovicích byl nejen sudím, ale v l. 1596 - 1606 také hejtmanem knížectví opavského a od r 1599 navíc místodržitelem nejvyššího komornictví. Další Albrecht st. S. (+1628) byl stoupencem radikálního křídla stavovského povstání na Moravě a blízkým spolupracovníkem Ladislava Velena ze Žerotína. Byl členem zemské vlády direktorů, přijal hodnost komorníka krále Fridricha Falckého, zastával úřad hejtmana olomouckého kraje, aktivně se podílel na rozprodeji církevních statků, zastupoval moravské stavy na generálním sněmu v Praze 1620. Také další z rodu Karel Kryštof S. na Dívčím Hradě (1576 - 1651) patřil k radikálnímu křídlu stavovského povstání, byl direktorem a defenzorem moravským, účastníkem generálního sněmu v Praze, zasedal v různých důležitých komisích, např. pro vyšetřování Jana Sarkandera či sekvestrování majetku církve. Po Bílé hoře mu byl majetek konfiskován a v r. 1622 emigroval do Pomořan. Poněvadž Sedlničtí byli také držitelé několika lenních statků olomouckého biskupství, mezi něž náležela i část dnešní Sedlnice (zvaná proto Manskou), setkáváme se s nimi i v úřadech u olomouckého biskupského dvora a manského soudu v Kroměříži. Rod se již v 16. stol rozdělil na dvě linie, z nichž první, vlastnící statky hlavně na Opavsku a Novojičínsku, byla v r. 1695 povýšena do říšského hraběcího stavu. Pocházel z ní také nechvalně proslulý vídeňský policejní prezident Josef Václav Sedlnitzky, sesazený revolučními událostmi 1848. Druhá větev rodu, která dosáhla titulu svobodných pánů, inklinovala k těšínskému knížectví, v němž vlastnila od r. 1508 rozsáhlé panství Slezská Ostrava, které teprve po dvou stoletích odprodala hraběti Wilczkovi. V l. pol. 19. stol. Václav Sedlnický přesídlil na Opavsko, kde zastával úřad zemského hejtmana a prezidenta zemského soudu. Hlavním sídlem Sedlnických na Opavsku se pak stal Bílovec, kde jednotliví členové rodu sídlili díky uzavřeným sňatkům s jeho držiteli již od pol. 17. stol. Rod nevymřel a v současnosti žije řada jeho příslušníků v zahraničí.

 

PhDr. Josef Gebauer

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář