Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozbor zámku

VI. ROZBOR OBJEKTU

 

situace

Zámek v Bílovcii se nachází v jižní části města blízko náměstí a jeho jižní a jihovýchodní fronta sleduje průběh dřívějšího městského opevnění. Areál zámku je uzavřen ohradní zdíii se vstupní bránou a brankou. Další vstupní brána má půlkruhový záklenek a kvádrovou bosáž, završena je segmentovou atikou. Ohradní zeď zámecké zahrady je dnes využita pro hromadné toalety. V bývalé zámecké zahradě se v současnosti nachází letní kino a tržnice.

 

exteriér

bilovec-zamek-1917det.jpgZámek je trojkřídlá patrová budova na půdorysu nepravidelného U s okrouhlými nárožními baštami, krytá mansardovou střechou se zděnými vikýři. Pod zámkem se nacházejí dvě úrovně sklepů, jejichž některé části jsou dnes patrně zasypané.iii Budova byla vystavěna z kamene a cihel na maltu vápennou. Fasádu barvy světlého okru člení bíle natřené římsy a nároží jsou akcentovaná omítkovou bosáží. Fasády bašt jsou opatřeny lisenovými rámci. Vnější i vnitřní omítky jsou provedeny jako cementové a vápenocementové. Zámek nemá přiznaný sokl. Vnitřní nádvoří zámku bylo pokryto betonovými silničními panely.

Okna zámku jsou novodobá, většinou osazená v 90. letech. Pouze u některých sklepních oken s novými výplněmi jsou zachovány historické mříže barokního tvaru.

dscn0295.jpgSeverní křídlo s průjezdem je stejně jako jižní křídlo členěno 4 nepravidelně rozmístěnými okenními osami. Součástí třetí okenní osy od nároží je oblouková vpadlina s oknem a průjezdem završeným valeným stlačeným obloukem. Okna dvorního průčelí jsou opatřena odstupněnými šambránami s ušima a zdůrazněnými hlavními klenáky.

Východní křídlo s hlavním vstupem se do nádvoří otevírá 7 okenními osami. Ke hlavnímu vstupu z nádvoří do zvýšeného přízemí v obloukově završeném ostění ve východním křídle vede konkávně projmutá rampa se schodištěm. Nad vstupem se v patře nachází balkon s litinovým zábradlím nesený na zřejmě sekundárně použitých krakorcích a s betonovým překladem. Tři prostřední osy sdružuje nahoře tympanon s čtvercovým okénkem v kruhové vpadlině. Šambrány oken pod tympanonem mají odlišnou profilaci, jsou orámovány jediným výstupkem, štukový hlavní klenák je ornamentálně zdoben a rovněž nadokenní římsy jsou masivnější. Pro dosažení symetrie bylo mezi severní a východní křídlo, svírající ostrý úhel, vestavěno trojramenné schodiště.

Půlkruhově završenému ostění, s průjezdem a oknem v severním křídle odpovídá v jižním křídle symetricky umístěná vpadlina s oknem.

Na zámeckém dvorním průčelí je umístěno 5 heraldických desekiv. Na severním křídle je to alianční znak Bernarda Pražmy a jeho manželky Kristiny z Lapic, datovaný 1576 a dále znak Bernarda Pražmy z roku 1595. Na východním křídle, vlevo od hlavního vstupu se nachází znak Kristiny z Lapic datovaný rokem 1595 a na fasádě jižního křídla erb Sedlnických z Choltic z roku 1803 a erb Kristiny z Lapic.v Kristina, narozená roku 1551, se roku 1573 stala manželkou Bernarda Pražmy.dscn0301.jpg

Vnější průčelí zámku charakterizuje odlišné členění fasády. Západní průčelí severního i jižního křídla má po čtyřech okenních osách. Obě prostřední osy mají navíc zděné vikýře a sklepní okna. Šambrány oken jsou jinak profilovány, s výraznou čabrakou dole. Římsy těchto průčelí jsou oplechovány. K západnímu průčelí severního křídla přiléhá ohradní zeď s vázou a dívčím maskaronem.

Část severního křídla o dvou okenních osách s jedním slepým oknem v přízemí vystupuje jako rizalit, i s nárožními bosážemi. Severní průčelí severního křídla pokračuje dále 7 okenními osami. V ose u rizalitu je průčelí prolomeno kamenným profilovaným portálem průjezdu se stylizovanými hlavicemi a zdůrazněným hlavním klenákem. Třetí osa, počítáno od západu, je prolomena novým vstupem do sklepa.

Fasády obou bašt jsou členěny pouze lisenovými rámci, profilovanými římsami a okny bez šambrán. 1492-bilovec-zamek-pred-1945.jpg

Východní průčelí východního křídla (vnější) o 6 okenních osách, je prolomena okny podobného členění jako v nádvoří a její přízemí (ve skutečnosti se jedná o první úroveň suterénu ve svahu) je pojednáno pásovou rustikou. Střechu východního průčelí člení uprostřed vikýř se dvěma okny a reliéfním kruhem a po stranách dva menší vikýře.

Na jižní z obou bašt navazuje ještě jedna okenní osa východního křídla a jižní průčelí jižního křídla, prolomené 4 okenními osami s šambránami podobné profilace jako na fasádách obrácených do nádvoří. K jižnímu křídlu je u jeho jihozápadního nároží připojena dřívější hradební zeď.

 

interiér

dscn0331.jpgZámek je dnes trojkřídlý s renesančním rozvrhem místností a chodbou obíhající po vnitřní straně, z níž se vchází do jednotlivých místností řazených podél vnějšího obvodu stavby. Klenuté místnosti se nacházejí pouze v obou úrovních suterénu a některých částech přízemí, zbývající části zámku byly poškozeny při požáru roku 1945 a dnes mají nové ploché stropy a většinou betonové podlahy. Pod stropy některých místností v přízemí a v patře se nacházejí bohatě profilované římsy. Rovněž okna byla novodobě upravena a většinou jsou opatřena parapety z umělého kamene.

Ke komunikaci sloužila v zámku tři schodiště, reprezentativní trojramenné, vestavěné do rohu mezi severní a východní křídlo, šnek mezi jižním a východním křídlem spojující podlaží od první úrovně suterénu po půdu a poslední, dnes nefunkční, je kamenný šnek v síle zdiva severní bašty. Funkční točité schodiště je složeno z kamenných prefabrikovaných stupňů, mezipodesty má vyskládané kameny a je opatřeno taženým zábradlím patrně z počátku 20. století. Vrcholí kupolí u vstupu na půdu s plechovými dveřmi. Hlavní trojramenné schodiště, spojující první suterén s prvním patrem, je do prostoru chodby otevřené okny s obloukovými záklenky, dnes opatřenými novodobými mřížemi. Stupně schodiště jsou uloženy na železobetonové schodnici. Po vnitřní straně ramen stoupají subtilní pilíře oktogonálního průřezu, jejichž hlavice jsou tvořeny pouze rozšířením dříku. Schodiště rovněž poškozené požárem roku 1945 bylo opraveno I profily a betonem.

Původní kamna se v zámku nedochovala, pouze v přízemí severního křídla zůstal doklad dřívějšího nepřímého vytápění, topná komora v síle zdi a nika pro kachlová kamna v rohu přilehlé místnosti. dscn0318.jpg

Západní část severního křídla je dnes přístupná samostatně z průjezdu, zaklenutého valenou klenbou se dvěma dvojicemi pětibokých výsečí nad vstupy. Ze strany vnitřního nádvoří je průjezd opatřen pouze novodobou mříží v ostění a z vnější strany je uzavřen dvoukřídlými vraty s kovanými vnějšími závěsy. Po stranách vrat jsou ve zdech kapsy na závoru, v jedné části záklenku je vpadlina pro dveře, na protější straně má část záklenku zvednutý cíp. Vstup do kaple ve východní stěně průjezdu je rámován portálem s ušima.

Západní část přízemí severního křídla, přístupnou z průjezdu, zaujímá samostatný byt správce. Z valeně klenuté chodby, dnes rozdělené příčkami, se vstupuje do dvou nárožních místností a po několika stupních nahoru do nízké místnosti situované nad průjezdem, dřívější oratoře, klenuté valenou klenbou s trojbokými výsečemi a s pasem. Ve východní zdi chodby se nachází segmentem klenutá nika, mající jistě souvislost s dřívějším vytápěním.

V severním křídle vedle průjezdu se nachází kaple, zaujímající částečně dvě podlaží. Skládá se z vysoké lodi klenuté valenou klenbou s koutovými výsečemi a na západní straně z oratoře s nízkou světlou výškou. Oratoř je završena valenou klenbou s trojbokými výsečemi. Přízemí kaple bylo přístupné přímo z průjezdu portálem s barokní profilací. Do kaple bylo dříve možno vstoupit i ze sníženého konce chodby obíhající nádvoří. Vstupní portál s obdobnou profilací jako v průjezdu je dnes zazděn. Na oratoř se vstupovalo šikmým schodištěm ze západu, ze šlechtických pokojů a od východu z chodby. O rozdělení chodby na dvě patra svědčí dva dochované trámy, které nesly podlahu.

První úroveň suterénu je propojená a má několik vstupů. Kotelna ve východní části severního křídla je přístupná z průjezdu, dřívější možnosti vstupu po trojramenném schodišti a šneku mezi východním a jižním křídlem se dnes nepoužívají, nově byl prolomen vstup ze severního průčelí severního křídla. Místnosti suterénu jsou klenuté a mají vybetonované podlahy. Ačkoli jsou okna suterénu opatřena novodobými výplněmi, nacházejí se v některých z nich provlékané mříže barokního tvaru. Na východní stěně chodby se dochoval relikt heraldické výzdoby, pražmovské parohy ve štítě, který je již natolik poškozen, že se jeho tvar dá stěží určit.

Suterény pod západní částí severního křídla jsou spojeny přes dvě výškové úrovně, chybí tu podlahy. Vstup je dnes zajištěn přes místnost, klenutou převýšenou klenbou, přes celou šíři severního křídla pomocí kovových podest a stupňů, které navazují na kamenné schody z východní strany průjezdu. Obě místnosti v nárožích severního křídla, dnes sklady uhlí a dřeva, jsou klenuty valenou klenbou s pětibokými výsečemi. V horní části se nachází vstup s profilovaným ostěním mezi oběma nárožními místnostmi a další, dnes zazděný, vstup s profilovaným ostěním je v jižní zdi jižní z obou nárožních místností. Původně vedl do místností dnes zaniklého západního křídla.

chodně od vstupu do kotelny na tuhá paliva leží rozlehlá prostora, dnes rozpříčkovaná, se sníženou podlahou, s částečně odhalenými základy. Do místnosti se vchází subtilním kamenným půlkruhově završeným portálem bez profilace. Portál je opatřen historickými kovanými závěsy. Místnost je zaklenuta valenou klenbou z lomového kamene s výraznými deformacemi. Klenba je v jižní části podepřena dvěma pilíři, mezi pilíři a stěnami se klenou pasy. Schody klenuté segmentem v jihovýchodním rohu pilířové místnosti vedou do další části suterénu.

Další část sklepů je přístupná ze severního průčelí severního křídla, přes místnost s klášterní klenbou. Z východu k ní přiléhá valeně klenutá místnost s trojbokými výsečemi. U zárubní jsou ještě původní závěsy. Dále za klenutým pasem pokračuje klenutá chodba s trojbokými výsečemi. Některé vstupy z chodby do místností jsou opatřeny profilovanými portály.dscn0345.jpg

Z chodby se vstupuje do valeně klenuté místnosti s trojbokými výsečemi, z níž se jde dále do klenuté místnosti a prostupem do věže.

Z východu k chodbě přiléhají dále dvě valeně klenuté místnosti, za nimiž leží dvě prostory s klášterními klenbami. Z jihu dále přiléhá místnost přes celou šíři křídla s valenou klenbou s trojbokými výsečemi. Východní část následující místnosti je rovněž sklenuta valenou klenbou s trojbokými výsečemi, v její západní části se nacházejí schody do spodní úrovně sklepení a tato část je sklenuta křížovou klenbou s hřebínky a se zvednutým jihovýchodním cípem u pilíře.

Valenou klenbu s trojbokými výsečemi má i místnost nepravidelného půdorysu u jižní věže, do níž vede segmentem završený prostup. Prostora kruhového půdorysu v jižní věži je sklenuta kupolí se žebry.

V jižním křídle jsou situovány dvě místnosti přístupné z chodby, valeně klenutá s pětibokými výsečemi je dnes upravena jako toalety. Klenba nárožní místnosti o 6 polích, je nesena dvěma pilíři. Travé od sebe oddělují pasy a některá jsou členěna výsečemi, trojbokými i pětibokými.

Pod jižní částí severního křídla je situována druhá úroveň suterénu. Do sklepa se sestupuje po betonových schodech pod segmentovou klenbou. Rovněž tato úroveň byla vybetonována. Zpřístupněny byly tři klenuté místnosti a okrouhlá prostora v jižní věži. Místnost ve věži je zaklenuta valeně a prostup z předchozí místnosti je zaplentován cihlami. Zdivo ve sklepeních je kombinované. Ve stěně věže se nachází i novodobá cihlová zazdívka, patrně vstupu do jedné z podzemních chodeb.vi Zbývající místnosti jsou klenuty valenou klenbou, pročleněnou nad vstupy trojbokými výsečemi. Místnost se schody i další přilehlá k ní ze severu mají západní část klenutou valenou klenbou o jiném průřezu. Ve východní zdi místnosti přiléhající ke věži je prolomeno okénko do prostoru šnekového schodiště.

V severní části východního křídla se nachází ještě další část nižší úrovně sklepení, dnes zčásti zasypaná. Do sklepení se vstupuje točitým schodištěm v síle zdiva severní věže, v současnosti značně poškozeným.

dscn1225.jpgPrvní patro má stejné dispoziční schéma jako přízemí, to znamená chodbu, obíhající po obvodě nádvoří s místnostmi řazenými při vnějším obvodu stavby. Místnosti patra včetně chodby jsou plochostropé, pod stropy opatřené římsami. Prostupem ve stěně, šikmo položeným k chodbě se vstupuje na balkon nesený krakorci.

dscn0314.jpgCelý krov nad zámkem je novodobý, byl zbudován po požáru v roce 1945. Na půdě je v současnosti situována strojovna výtahu, který prochází až do přízemí. Na půdě rovněž ústí poškozený šnek v síle zdiva severní bašty.

Původní vybavení interiérů v podobě trámových stropů, kachlových kamen, podlah apod. smetl požár a pozdější úpravy.

L.A.

 

i Zámek čp. 660 je evidován ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod r. č. 1529/1.

ii Ohradní zeď s bránou je evidována se Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod r. č. 1529/2. Z původní zdi se dochoval jen relikt nově opraveného zdiva a přízední pilíř s vázou. Vstupní brána a branka k zámku jsou nové.

iii Zpráva Krajského zdravotnického skladu v Ostravě o opravách zámku. Archiv SPÚ v Ostravě, 27. 2. 1962. Pod střední částí zámku byly objeveny zasypané sklepy, které nejsou zachyceny v plánové dokumentaci.

iv Kamenné erbovní desky na fasádě bíloveckého zámku byly zrestaurovány a 4 z nich nahrazeny kopiemi z umělého pískovce na epoxydové bázi, pátý byl po restaurování ponechán na místě. Originály 4 erbovních desek jsou uloženy v Okresním vlastivědném muzeu Nový Jičín. (Machala, M.: Restaurátorská zpráva. Vsetín 1981.)

v Příslušníci rodu z Lapic přišli na Moravu přes Rakousko. Původně byli usedlí v Chorvatsku, kde byli známi pod jménem Kusal nebo Kuzal. Mají čtvrcený erb s orlicí, korunou a slepicí (či husou). Kristina, dcera Kornelia z Lapic, se narodila roku 1551 a roku 1573 se provdala za Bernarda Pražmu. Na erbovních deskách se její jméno objevuje ve formě von Loppez i von Lappecz. (Pilnáček, J., Neznámé rody a znaky staré Moravy. Brno 1983, s. 83.)

vi Podzemní chodby v bíloveckém zámku doloženy pouze pověstí a tvrzením pamětníků, kteří uvádějí, že k jejich zazdění došlo těsně po druhé světové válce. Pověst o útoku Švédů na zámek roku 1645 obsahuje i publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Morava. Praha 1983, s. 23 - 24.

 

čerpáno z SHP zámku

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář