Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rod Sedlnitzkých na Polské Ostravě

Kterak bílovecký pán Sedlnitzký ke slezskoostravskému zámku přišel


 

hrad-slezska-ostrava.jpg1508 prodal Václav Hřivnáč z Heraltic polskoostravské panství s Polskou Ostravou, Petřvaldem, Radvanicemi, Bártovicemi, Hrušovem (nebo jeho části), Kunčicemi, Kunčičkami, Michálkovicemi, Muglinovem Janu Sedlniztzkému z Choltitz za 5330 zlatých uherských. Ve 30. a 40. letech 16. století dal Jan Sedlnitzký přestavět zdejší hrad, který již ztratil svůj vojenský význam, na pohodlný renesanční zámek. Vzniklo tak reprezentativní sídlo se zdobenými interiéry. Přestavbu připomínají kamenné prvky s erby Sedlnitzkých, druhotně umístěné v Ostravském muzeu. Renesančně přebudovaný hrad vyhovoval jistě požadavkům na komfort bydlení, ale svou fortifikační funkci neztratil, jak o tom svědčí střílny dochované severní ohradní zdi, která zbyla z renesančního předhradí. K vnějšímu pásu hradeb byly přistavěny hospodářské objekty. Jan Sedlnitzký z Choltitz a jeho syn Jiří vedli s Moravskou Ostravou řadu sporů o využití vodních toků. Jan Sedlnitzký ve snaze vymanit své panství z hospodářské závislosti na Moravské Ostravě, začal v roce 1534 s výstavbou strouhy z řeky Ostravice od Vratimova, která ústila do Lučiny. Vodní dílo ale odčerpalo mnoho vody z Ostravice, která chyběla pro rybníky a mlýny města Moravské Ostravy. Majitelé panství vystavěli ves Zámostí naproti Moravské Ostravě. Jan Sedlnitzký zemřel roku 1551, dědil po něm jeho nejstarší syn Jiří. Roku 1568 zemřel Jiří Sedlnitzký a jeho synové si polskoostravské panství rozdělili. Bedřich - ostravsky_hrad_1912_.jpgPolskou Ostravu s okolními vesnicemi, Albrecht - Vratimov s Kunčicemi. Hrušov, Heřmanice, Vrbici, Záblatí dostal Jan mladší Sedlnitzký, roku 1580 ovšem prodal Heřmanice, Záblatí a Vrbici svému bratru Bernardovi, ale Hrušov si podržel až do své smrti r.1597. Po Bedřichovi Sedlnitzkém (+1585) přešlo polskoostravské panství na Jiřího mladšího, soudce biskupského lenního soudu v Olomouci. Po Jiříkovi Sedlnitzkém z Choltitz 1616, dědil panství jeho bratr Kryštof starší (+1620). Po jeho smrti převzala panství, manželka Magdaléna, která statek prodala Bohuslavu Sedlnitzkému z Choltitz, potomku Václava, syna Jana Sedlnitzkého a Markéty Osinské z Žitné, majitelé Fulštejna etc.. Bohuslavovou manželkou byla Marie Anna rozená Vlčkovou z Dobré Zemice. Jejich syn František Vilém, těšínský kancléř a opavský nejvyšší sudí, 15. května 1673 získal sňatkem s Alžbětou Bohunkou Sedlnitzkou také bílovecké panství.Za Třicetileté války měla rodina Sedlnitzkých velkou smůlu. Roku 1621 jim jako protestantům renesanční zámek vyrabovala katolická císařská vojska. V roce 1626 pro změnu dánské vojsko Mansfeldovo. Pak se tu v letech 1642-1650 "nakvartýrovali" Švédové. Po smrti majitele polskoostavského panství Bohuslava Sedlnického roku 1673, koupil osadu Švrkl a ves Kunčičky jeho syn František Vilém, vytvořil z nich samostatné panství.V Menších Kunčicích postavil pro sebe zámek. Po matčině smrti se František Vilém stal pánem polskoostravského a bíloveckého panství.Baron Sedlnitzký přikoupil k polskoostravskému panství Hrušov a Michálkovice. Při rozdělané práci ho zastihla 31. dubna 1706 na slezkoostravském zámku smrt.Syn zamek-pro-stranky.jpgFrantišek Karel Bohuslav Sedlnitzký z Choltitz se již plně věnoval správě svého panství a zámku v Bílovci a proto přenechal roku 1710 Slezskou Ostravu manželce Heleně Barbaře Sakové z Bohuniowic. V roce 1714 prodali panství Jindřichu Vilému hraběti Vlčkovi z Dobré Zemice c. k. dvornímu radovi a  polní maršálkovi.